6. 12. 2016

Sexuální obtěžování aneb VELKÁ legrace

Dnešní příspěvek bude o dvou větách. Dvě věty, které pronesl nejmenovaný koordinátor v jedné nejmenované korporaci. A můžete si třeba myslet, že jsem to celé zaslechl v jednom ze svých zlých snů na vlastní uši. Jakákoliv podobnost s reálnými událostmi a postavami je čistě náhodná.

Ta první věta byla pronesena před celým týmem a jednalo se o jakousi žoviální komunikaci v rámci týmu směrem ke 3 ženám.

Zněla: "Načůrám ti do pusy".

Jak se asi cítí příjemnkyně takového sdělení? A představte si, že ona šťastlivkyně byla tou dobou těhotná a to bříško už bylo docela pěkně vidět. Co by na to asi říkal tatínek miminka?

Vězte, že ta věta zazněla tak nevinně v proudu běžné pracovní komunikace nadřízeného s jeho podřízenými, že tak trochu zapadla v množství slov a nikdo se nad ní nepozastavil. Nicméně zde alespoň máme příležitost jí vytrhnout z kontextu a podívat se, co se za ní asi tak mohlo skrývat.

A to by nebyl celý příběh, kdyby neměl ještě nějakou pointu, která souvisí s tématem, kterým se na těchto stránkách zabýváme.

Představte si, že se po ňejakém čase zeptáte dotyčného na to, jestli si dokáže představit, že by někde musel tyto své manažerské postupy obhajovat veřejně.

Jaká by podle vás byla adekvátní reakce?

Můžete si svou představu rovnou porovnat s reakcí, která následovala: "To, že nechápeš srandu a překroutíš jí na kravinu, raději komentovat nebudu, ale do svědomí ti sahat nebudu".

Myslím, že absolventi kurzu bezpečně poznávají "učebnicovou" reakci. Proto bych poprosil, ať se pokusí nejdříve neabsolventi popsat, co v nich taková komunikace vyvolává.

Co vás napadá k osobnosti takového člověka?

Setkali nebo setkáváte se s podobnými situacemi ve své práci nebo někde jinde?

Jak byste třeba reagovali při zjištění, že tohle dělá někdo vám blízký?


1. 12. 2016

Domácí úkol: Jak poznáte patologickou osobnost?

Víte, kolik lidí se na mne obrací proto, že mají ve svém okolí patologickou osobnost, se kterou si nevědí rady a která je a další lidi v jejich okolí dovádí do stavů, ve kterých už je často ohrožený jejich život, nebo alespoň setrvání ve stavu při smyslech?

Řeknu vám na to naprosto přesně. Všichni!

A jak se do toho stavu dostali? Proč to musí pokaždé zajít tak daleko, že to začnou řešit až když je skoro pozdě a nedá se z toho vystoupit bez újmy pro všechny zúčastněné?

Zkuste si tedy teď položit otázku, zda dokážete takové patologické osobnosti rozeznat a jak to vlastně děláte nebo byste alespoň rádi dělali?

28. 11. 2016

Ja vysvětlit manipulátorovi, že je manipulátor?

Tohle video jsem natočil hned, jak jsem si přečetl jednu odpověď na domácí úkol v předchozím příspěvku.

Jak na blogu, tak na facebooku se sešla spousta komentářů a tady tedy přidávám svoji trošku do mlýna.


A kdo by měl chuť se pustit do systematického rozvoje svých schopnmostí se bránit manipulátorů a emočním agresorů, tak může na stránkách www.bezpecnavina.cz


A nebo je možné si kurz rovnou  

23. 11. 2016

Domácí úkol: Jak vysvětlit manipulátorovi, že je manipulátor?

V minulém videu jsem Vás vyzval, abyste mi poslali dotazy, které byste chtěli zpracovat příště.

Přišla mi jedna odpověď  dokonce se spoustou dotazů, kterou jsem si přečetl a rovnou šel natočit video, kde jsem postupně (doufám) zodpověděl všechny dotazy, ktéré v něm byly uvedené.

Video je tedy na světě (a dokonce už šlo do světa a můžete jej vidět zde) a mě po jeho natočení napadlo, že by mne zajímaly vaše reakce na otázky, které jsem už sám zodpověděl. A abych neovlivnil vaše myšlenky svými myšlenkami, tak vám dám za úkol, abyste si nejdříve sami ten email přečetli a do komentářů napsali svou interpretaci.

Potom vám pošlu to již natočené video a budeme moci porovnat, kde jsme se shodli a kde se třeba dozvíte něco nového.

Komentáře pod tímto článkem jsou vám k dispozici a zde jsou zmiňované dotazy:

Dobrý večer

Příště by som sa rada dozvedela ako vysvetliť manipulátorovi že je manipulátor?! Vo viacerých článkoch som sa dočítala že najlepšie riešenie je odísť zo vzťahu, prestať komunikovať, ignorácia. Avšak ja si nemyslím že je to správne riešenie. Pred dvoma mesiacmi som jedného z "nich" opustila. Ja som síce šťastná, ale jeho rodina nie. Je mi ľúto toho ako im ruinuje životy a keďže je to ich syn, brat, synovec radšej to budú trpieť ako by mali priznať že člen ich rodiny je chorý. Ale veď chorým ľuďom predsa treba pomáhať no nie? Myslíte si, že psychoterapia je v takomto prípade účinná? Niekde som sa dočítala, že nie. Ak sa manipulátori podrobia psychoterapii len z nej "odkukajú nejaké tie ťahy" a použijú ich pri ďalších obetiach. Tak ako im teda dokázať, že sú chorí? Inde som sa zas dočítala že sa dá urobiť vyšetrenie mozgu, nie som si istá či to bolo MR ale vraj sa dajú presne odhaliť tie časti mozgu,ktoré sú zodpovedné za tvorbu pocitov, ktoré chýbajú manipulátorom ako napr empatia. Myslíte že by to bol jeden zo spôsobov ako odhaliť manipulátora? - samozrejme s tým musí súhlasiť :-D Proste som chcela povedať že postup - odlúčenie, ignorácia sa mi nepáči keďže som zdravotná sestra a celý život pomáham druhým...Akurát jemu som nedokázala pomocť... Ale čo ďalšie obete, ktoré prídu po mne? Alebo ich len necháme voľne behať po svete? Ozaj nám nič iné neostáva? Veď aj HIV pozitívni ľudia môžu byť všade okolo nás a nemjú to napísané na čele tak si musíme dávať pozor? Ja to proste nemôžem nechať len tak... Nie som zvyknutá držať hubu, musí sa to dať nejako vyriešiť. V prvom rade treba vysvetliť manipulátorovi že je manipulátor čo sa mi už aj podarilo. Postupne som mu to naporcovala, opísala mu pár situácií v ktorých sa zachoval neprimerane, pýtala sa na jeho pocity a dôvody prečo sa tak správa a nakoniec mi aj prikývol. Potvrdil že je to pravda ozaj sa tak správa.No keď som mu oznámila že je chorý bol koniec - to si už nedokázal pripustiť. Asi sa už začínate nudiť pri toľkom čítaní a možno si myslíte že som hlúpa ak mu chcem pomôcť a že sa od neh nedokážem odpútať ale to nie ja ho neľúbim mne ide len o tých ďalších nevinných ľudí, ktorým ublíži...

21. 11. 2016

Co se stane, když se začnete bránit?

V minulém příspěvku jsem zadal domácí úkol a chtěl jsem, abyste se zamysleli nad tím, co se stane, když absolvujete kurz a začnete se bránit.
Pod domácím úkolem se sešla spousta komentářů, tak se na ně ještě podívejte, pokud jste je zatím nečetli.
Řada reakcí přišla emailem a za ně také díky.






A co byste se chtěli dozvědět příště? Klidně se ptejte v komentářích nebo mi pošlete třeba email.

11. 11. 2016

Domácí úkol: Co se stane, když se začnete bránit?

Mám chuť pro vás natočit další povídání. (A už jsem ho natočil, najdete jej tady)

Tentokrát na téma: Co se stane, když se začnete bránit?

Většina z vás by totiž asi chtěla vědět, co se stane, když absolvujete kurz a naučíte se rozpoznovát útoky a bránit se.

Ale než vám napíšu, jak to vidím, tak by mne zajímala vaše očekávání.

Zkuste mi napsat (klidně anonymně tady do komentářů), co by absolvování kurzu a konzultací nebo terapie prožívaní viny, mohlo ve vašem životě způsobit.

Příště pošlu video, kde shrnu, jak se vaše vidění shodovalo s tím, co jsem vypozoroval v těch pár stovkách příběhů, kterým jsem měl možnost pomoci začít se odehrávat.

Těším se na všechny vize, nápady, myšlenky i ztřeštěnosti.

Každá myšlenka, které vás napadne má hodnotu a ta která vás napadne jako první, tak ta má terapeuticky tu úplně největší hodnotu.

Takže se necenzurujte a pište! Aspoň sami pro sebe, když už to nebudete chtít nikomu posílat.

31. 10. 2016

Proč je tak těžké se začít bránit

Pár věcí, které mne napadly, když jsem si položil otázku: Proč je tak těžké se začít bránit? To je základní otázka, kterou si kladu neustále dokola, abych mohl vést klienty k reflexi toho, jaké strategie pro svoji obranu používají, pokud tedy vůbec nějaké. Tak se zkuste na video podívat a do komentářů kdyžtak napište, jestli Vás "TO" napadá, nebo nikoliv.