Kontakt

pomoc@tomaspour.cz


29. 3. 2014

Spočetná mystika hvězdných synapsí

Představte si to. Váš mozek je tvořen neurony, které proti sobě vystrkují vždy právě jeden velký, ale ne tvrdý, axon. Ten míří jedním směrem a všemi ostatními směry se sápají po axonech ostatních neuronů dendrity. Když se přiblíží dendrit na dotek k axonu, vznikne synapse. Když máte synapsi, tak to už je prakticky ruka v rukávu. Takovou synapsi stačí už jenom aktivovat, otevřít kohoutek. Těch neuronů máme v mozku bratru 80 až 100 miliard. To je jednička a 11 nul. V naší galaxii máme čtyřku a 11 nul hvězd. Mozek je tedy taková zářící galaxie neuronů.
Z každýho toho neuronu čouhá těch dendritů circa 1000 až 10000. To dává dohromady číslo 1 a za ní patnáct nul. To už je sakra hodně. Všechny tyhle synapse v průběhu života aktivujeme, posilujeme, oslabujeme nebo vůbec nevyužijeme. Kolik je kterých, to nikdo neví. Na fungování vesmíru to nejspíš nemá pražádný vliv, tak se to nikdo ani nesnaží spočítat. Škoda, jakoby jediné město, ve kterém to někoho zajímá, byla Mladá boleslav.

Odhaduje se, že v pozorovatelném vesmíru je 170 miliard galaxií. Z toho nám vyjde, po pár kvalifikovaných výpočetních tricích, že v celém vesmíru je 1 a 24 nul hvězd. To je celý quadrillion.
Tak to vypadá, že tenhle početní souboj lidstvo prohrává. Ba! Prohraná bitva neznamená prohranou válku. Sapiensnovi mají v rukávu ještě jeden trumf.
Když vezmeme, že lidí na planetě zemi je zhruba několik miliard, tak nám vyjde, že počet aktuálně živých synapsí v mozcích všech lidí na Zemi je více méně stejný jako počet hvězd v celém známém vesmíru.


Universe vs. Humans   ~   1024 : 1024


Co to znamená? Nic. Jsou to jenom čísla a jako taková jsou sice vlastností, která může cosi spojovat na základě početní podobnosti, ale z této abstraktní podobnosti nelze vyvodit žádný konkrétní závěr. I když si dokážu představit, že pro řadu koumáků jsou takové asociace vodou na jejich mlýn a když je mají, tak melou a melou. Leckterého takového mlynáře může napadnout, že má v hlavě celý vesmír a může v něm nalézt neomezené zdroje svých možností. Například jakési kolektivní nevědomí, nebo zběsilé dýchání jako bránu do takového vnitřního světa.

Žádnou mystiku, prosím, jinak se nedopočítáme.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za vložení komentáře.

Tomáš Pour