Kontakt

pomoc@tomaspour.cz


31. 10. 2016

Proč je tak těžké se začít bránit

Pár věcí, které mne napadly, když jsem si položil otázku: Proč je tak těžké se začít bránit? To je základní otázka, kterou si kladu neustále dokola, abych mohl vést klienty k reflexi toho, jaké strategie pro svoji obranu používají, pokud tedy vůbec nějaké. Tak se zkuste na video podívat a do komentářů kdyžtak napište, jestli Vás "TO" napadá, nebo nikoliv.




11 komentářů:

  1. Mně se zdá, že problém je hlavně v tom najít efektivní způsob obrany.
    Já když se dostanu do nepříjemné situace, tak už se většinou o nějakou formu obrany pokusím, nějak se ohradím, ale stejně jsem pak rozrušený a moc dobře se necítím. :-(

    -mše-

    OdpovědětVymazat
  2. Řekl jste to přesně, výchova. Ani mne nenapadlo, začít se bránit, jsme vychováni v tradiční pozici viny, kterou přijímáme, pak ji v sobě hledáme, ani nám nedojde, že to tak není. Po zkušenosti s takovým vedoucím jsem skončila " na práškách", teprve pak jsem zjistila, že existuje něco jako manipulace, narcisismus a dodnes hledám cesty, hlavně se bojím, abyv životě dokázaly ustát moje děti, jestli jsem je neovlivnila výchovou.... Děkuji vám za to, že toto téma prezentuje.

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem silná žena, vím, že jsem byla manipulována a na druhou stranu, chtěla jsem nad manipulátorem zvítězit a mít navrch. Chvíli jsem se nechala manipulovat, než jsem zjistila, v čem jsem. Využíval mé kontakty, finanční prostředky, ochotu, sílu a na oplátku mě jen kritizoval a sunul mě do pozice té špatné, dělající vše zle a vedoucí špatný život a nespořádaný.
    Naštěstí jsem se setkala s manipulátorem psychickým a nikdy nepřešel do fyzického napadání.
    Když jsem se začala bránit a stanovovat si svá pravidla, byl opravdu tak v šoku, že vycouval.
    Když si člověk uvědomí, že jde o člověka slabého, který s vámi manipuluje, je snažší se bránit.

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem. Tak jednoduché a pritom tak náročné.

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím vás a chtěl bych říct že střetů s manipulátory jsem zažil nezpočet a do jisté doby jsem je k sobě přímo přitahoval. Byl jsem nice gay hodný chlapec s nízkým sebevědomím co byl přesvědčen o tom že když každému vyhovím zasloužím si jeho, její přízeň. Au... Jaká blbost... Zajímavý je v tomto ohledu pojetí víry,,, když na tebe někdo kamenem ty na něj chlebem nebo ještě jinak když Ti dá někdo facku nastav i druhou tvář... A ve výchově rodičů, když budeš hodný a dělat to co se ti řekne dostaneš odměnu bonbón, ve škole jedničku, ale když budeš zlobit zasloužíš trest třeba i výprask praklem na koberec nebo vařečkou. Oběti manipulátorů i ti manipulovaní mají dle mého něco společného. Nedostatek opravdového zájmu, přijetí a lásky v dětství. Poruchy osobnosti jako je sobectví a narcizmus a jejich projevy mají často kořeny právě ve špatném přístupu rodičů v dětství. Takže z mého pohledu manipulovaní by měli zapracovat na svém sebevědomí a na určení a vytyčení hracic co jsou ochotni příjmout a co už je za rámec či podpásovka no a ti manipulátoři,,, tam je to těžký protože těmto lidem většinou chybí soucit, empatie a ochota příjmout odlišný názor zvenčí, tak snad až při opakovaných nezdarech ve vztazích když je člověk na dně může pomoct dlouhodobá terapie ale je to velmi těžké někomu vysvětlit že mu něco chybí když mu to chybí. Asi v tom smyslu vysvětlit barvoslepému že existují barvy. Jinak bych doporučil manipulacím nevěnovat pozornost a nebránit se a vztah ze sobeckým partnerem ukončit pokud ta ten dotyčný touží po skutečném zdravém vztahu. Díky za video a všem přeju do života více lásky a přijímání sebe sama i se svými slabinami protože to je cesta k růstu. Díky

    OdpovědětVymazat
  6. Mám takovouto zkušenost. Jsem submisivní typ. Jsem taková od narození. Lásky jsem měla spoustu, přesto jsem vždycky reagovala spíše omluvou a přemýšlela, co jsem udělala špatně. Bojovat dokáži jen za někoho jiného. Mám pocit, že za to mohou emoce. Pohltí mě tak, že nejsem schopná přemýšlet racionálně a to mě staví do obranné pozice. Dost mi pomohla kniha Čtyři dohody. Vzala jsem si z toho hlavně to, že si nemám brát od nikoho nic osobně. Důležité je také sebevědomí. Pokud ho člověk nemá vrozené, musí si ho vybudovat jinak. Třeba něco dokázat.
    Přeji všem hodné lidi kolem sebe, kteří vám pomohou stěmi ostatními.

    OdpovědětVymazat
  7. souhlasím s Equs, výchova, určitě.

    OdpovědětVymazat
  8. Řekla bych, že je to popsáno vcelku trefně. Táta byl agresor, který nikomu jeho vlastní projev nedovolil a jako dítě jsem proti němu byla zcela bezbranná tak není divu, že jsem si vytvořila alternativu sebeobrany a to únik do svého vlastního, uzavřeného světa. A lidi, kteří se přímo bránili agresorům jsem vlastně nechápala, proč si hodlají srazit hlavu o neprorazitelnou zeď, když to není k ničemu. Komu jsem se v životě poprve postavila byla moje narcistická tchýně a když nad tím tak v kontextu videa přemýšlím, napadlo mě to proto, že překročila hranici - když jsem tátu ignorovala a stáhla se do své ulity, dal mi pokoj, tchýně ne, ta šla až za hranice té mé ulity a to byl impulz k té myšlence začít se bránit. Od myšlenky k činu byla také delší cesta, musela jsem nejprve získat nějakou sebejistotu v tom, že jsem opravdu v právu i přes to, že jsem na ní byla do značné míry závislá, bydlela v jejím baráku a do velké míry žila za její peníze. Hodně mi v té době pomohla víra a pár lidí z církve, nakonec jsem jí vytyčila jasné hranice. Při zhlédnutí toho videa mě napadla asociace domestikované zvíře verzus divoké........to divoké by si nikdy nenechalo dobrovolně líbit to co domestikované. Nedávno jsem viděla video, jak nějaká ženská umlátila klackem psa. Ten jenom kňučel a čím více ho řezela, tím více se podřizoval a opravdu ho ani nenapadlo zavrčet natož kousnout i když mu šlo o život.....i když je můj otec už šest let po smrti tak po vzhlédnutí tohoto videa se ve mě ozvala touha si to s ním vyříkat, postavit se mu.I když v tom videu není nic úplně nového či převratného, nic co bych nějak nevěděla, tak stejně, když je to takto polopaticky a na plnou pusu řečeno, pojmenováno, tak i to co člověk ví si uvědomí mnohem jasněji, hlouběji a evokuje to hlubší touhu s tím něco víc udělat.....děkuji.

    OdpovědětVymazat
  9. Dobry den, můžete prosim dat nejaky PRIKLAD situace, jak takovy utok odrazit?
    Dále by me zajímalo, nakolik je mozne, ze narcisovi tyhle vlastnosti jen podsouvam, ze je to třeba jen otázka mého vykladu. ??? Děkuji! Petra N.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za vložení komentáře.

Tomáš Pour