Kontakt

pomoc@tomaspour.cz


21. 12. 2016

Domácí úkol: Jak přežít vánoce s narcisem/-skou?

Vánoční video je k nalezení zde: v novém příspěvku

Už se to blíží. Je tedy na čase se podívat na to, jak přežít vánoce, když je musíte strávit s někým, kdo so postará o to, aby byly vším jiným, jenom ne šťastné a veselé.

Zkuste si třeba odpovědět na některou z následujících otázek:

Co při vánocích prožíváte? 

Jsou to jenom ty pozitivní emoce?

Dokážete být před, při a po v pohodě a užívat si to, nebo to je stres, který graduje a vrcholí v tu dobu, kdy už je vlastně po všem?

Jde tedy o radostné chystání se s příjemným vrcholem nebo spíš o zoufalou snahu, kde úleva nastane pouze tím, že už se nemusíte snažit?

Jde v této době vůbec o vás?

Očekáváte útoky od lidí z vašeho okolí? Přejete si, aby konečně někdo ocenil vaší snahu?

Jak se vám daří vytvořit slavnostní atmosféru, když jste neustále pod tlakem vzpomínek na ty útoky, lži, manipulaci a všechna další příkoří?

Zkuste se na chvilku zastavit a třeba si ulevit tím, že se v komentářích podělíte o své (hrůzostrašné) vánoční zážitky. A nebo se můžete ostatních zeptat, jak by se třeba zachovali v nějaké konkrétní situaci, se kterou si nevíte rady.

A když tady něco napíšete, tak vám na štědrý den úkážu zlatý prasátko (ehm tedy sebe) a prozradím svůj pohled na to, co znamenají vánoce v prožívání lidí s hendikepem v prožívání viny a třeba v tom povídání najdete odpověď na některou z otázek, která se vám na vánoce honí hlavou. 

P.S. Až dočtete sem, tak nezapomeňte, že se vám možná zrovna peče v troubě cukroví, tak aby se vám nespálilo, když se zaberete do psaní komentáře. Aby to pak někdo na štědrý den nevytáh jako veselou historku, která vás má opět zaručeně ponížit vyvoláním pocitů viny.





39 komentářů:

  1. Čekají mě vánoce plné přetvářky a byla bych ráda za příspěvek někoho, kdo si třeba něčím podobným už prošel.
    Manžel si mě vzal pře pár týdny po 8 letech vztahu, záhy si našel milenku - kolegyni v práci se kterou teď tráví čas a po mě chce, abych dětem udělala hezké vánoce. Řešit prý budeme můj odchod do podnájmu po vánocích. Vztah s ním byl plný trápení, jako na houpačce, vždy když změnil chování, podváděl (přímé důkazy jsem neměla, až teď) a já chtěla vztah ukončit, nedal se a zpět mě namotal nádherným chováním, kdy jsem se cítila jako že mám toho nej chlapa. Je na vysoké pracovní pozici, vydělává hodně peněž a vyhrožuje mi, že když budu dělat problémy, nebude mi dávat žádné peníze a nechá si dceru. Nic špatného jsem mu neudělala, on mi vyčítá, že spolu nemůžeme být, že mě sice miluje, ale já jsem si ho dost nevážila, nerespektovala. Měla jsem ho prý vždy za hajzla, tak se tím hajzlem stal (po provalení milenky jeho argument). Co je taky nepochopitelné, že sám chtěl svatbu v kostele, aby to mělo dle jeho slov větší váhu, když jde o závazek na celý život. Pomocí konzultací s Tomášem se nějak udržuji při životě a odkrývám děsivou pravdu. Bude to ještě dlouhá cesta, o to horší, že jsem i přes jeho chování stále na něm psychicky závislá.
    Máte někdo radu, zkušenost, jak ustát Vánoce v této situaci, jak se chovat na štědrý večer před dětmi. Říct dceři pravdu, nebo hrát manželovu hru a nechat ho ať jí pak podá ty svoje lži. Už měsíc se držím, omlouvám ho před dcerou, že se zdržel v práci, že jel na služební cestu... Ona ho moc miluje, vidí se v něm, jsou si hodně podobní a já mám obavu, abych nakonec nebyla v jejích očích špatná já.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozrejme,že budete v jej očiach tá špatná...Pokiaľ ju bude vychovávať on. Chcete aby z nej vyrástla manipulátorka? Všímajte si ako ju vychováva. Ponižuje vás pred ňou? Hádate sa v jej blízkosti? Uráža vás pred dcérou? Dieťa to vidí, počuje, pamätá si, učí sa! Keď ho nechcete opustiť kvôli sebe urobte to kvôli dcére - toto nie je prostredie v ktorom by mala vyrastať. Zaujímalo by ma ako ju vychováva? trávi s ňou dostatok času alebo len tak 2 hoďky denne, nachvílu sa s ňou zahrá a potom je čas ísť spať? Za všetko ju chváli? Je k nej veľmi milý? Nedajbože ju za niečo potrestať? Veď je to len dieťa nemali by ste na ňu byť prísni, všetko jej odpustiť aj napriek tomu že spravila niečo zlé? Kupuje jej darčeky namiesto toho aby ju vzal do parku? Všímajte si takéto veci. A tiež si zistite ako bol vychovávaný váš milovaný narcis. Tomu môjmu bolo všetko odpustené aj keď rozbil susedovi okno a ten sa prišiel sťažovvať. Viete čo urobil jeho otec? Vynadal mu do idiotov a zabuchol dvere! Jeho synček toto všetko videl zapamätal si a teraz si myslí že môže robiť čokoľvek - veď mu bude odpustené!
      Chcela som vám len poradiť aby ste v takom vzťahu neostávali, už len to že ste sem napísali znamená že ani vy nie ste spokojná so svojim životom, mali by ste s tým niečo robiť... Máte len jeden život chcete ho venovať jemu?

      S pozdravom

      Slecnaaa

      Vymazat
    2. Vychovává ji po svém vzoru, a vlastně po vzoru své narcistické matky. Všichni okolo jsou dle nich míň a ona je ta nejlepší. Vlastně mi to od začátku připadá, že jsem byla jen nástroj k porození jeho klonu. Rád si ji taky kupuje dárky. Je schopen s ní trávit den, i když v těchto dnech ji většinou dá na část dne nebo přes noc své matce a jede za milenkou. Jeho matka ho v tom podporuje, už dříve mě zarazilo, jak se spolu bavili o tom, že si on vždy najde přítelkyni, ze které se nakonec vyklube blázen... Narcisův otec byl kvartální alkoholik, s matkou se rozvedli, s otcem trávil víkendy, kdy sami jezdili po výletech a později i po bordelech... Matka narcise dokonce odložila někdy ve 4 letech k babičce ( ten největší narcis ) do jiného města. Dle slov narcise by tam zůstal, kdyby babička neonemocněla a tím pádem si ho matka musela vzít asi po 2,5 letech zpět.

      Vymazat
  2. pokud je to otec, a děti ho milují, budou ho vídat, a pravdu by si na něj měly utvořit sami, nemá cenu "otrávit" dětem jejich život svým pohledem ( a problémem, za který si zodpovídáme). Nelehká situace, za kterou si v podstatě můžeme sami, protože jsme přistupovaly na pravidla "agresorů". Bude děti ovlivňovat nadále, a neměl by se z toho stát i boj dětí.
    Za sebe mohu říct, že bych v přetvářece nechtěla trávit Vánoce, určitě bych odjela pokud bych měla kam. Opravdu upřímně bych ho té kolegyni přála, snažila se v srdci nepřechovávat jed, a pokusila bych se sama sebe nelitovat, a začala bych se (o trochu dřív než dovolí agresor) připravovat na svojí další cestu.
    POdle toho co píšete použije ještě mnoho hnusného, co bude bolet, pokud se nerozhodnete jinak (jako že vás třeba takovýhle charakter nemůže rozházet :-) ).
    Jen naše pocity jsou směrodatné, a tak se jich pokuste vytvořit co nejvíce hezkých (procházka, kino, čajovna a různé krásné "nové" momenty, na které s dětma budete vzpomínat. Pokud nemáte kam odejít, tak bych to asi udělala stejně. Užijet si krásné Vánoce s vašima dětma, a manžela berte jako nutný doplněk, než si to spolu dořešíte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za Váš příspěvek, moc mi to pomáhá. Snažím se v sobě necítit nenávist, jen je to příliš čerstvé.

      Vymazat
  3. Žiji přesně s tímto typem chlapa,který ale není chlap ani trochu, jen přetvářky, agresivita,vzek,a nedokáže ani o svátcích být trošku v klidu.Byla bych dávno pryč, jen byt k pronájmu ne a ne vyjít, snad teď od ledna už to klapne,a budu s dětmi v klidu!Na vánoce se vůbec netesim,protože bude pořád ve všem a na všech hledat chyby! A ještě bude chtít plný servis, i okolo jeho matky,co má Alzheimera.Jen dělat služku, to by se mu líbilo! Už se těším, až se konečně nadechnu,a děti taky!

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem se díky současnému partnerovi na Vánoce netěšila. Rozhodla jsem se to vyřešit tak, že vezmu mladší děti a společně Vánoce oslavíme u nejstaršího syna, který nás pozval k sobě. Jen to musím do poslední chvíle tajit, aby mi v tom nezabránil. Tak snad to vyjde a po dlouhé době budeme Štědrý večer spolu v klidu a pohodě...

    OdpovědětVymazat
  5. Čekají mne Vánoce s manipulátorem. Rozešli jsme se před měsícem, v lednu jsem se chtěla odstěhovat. Podala návrh na úpravu k dvěma dětem 3 a 5 let. Soc. pracovnice, která u nás byla, nedoporučuje brát děti z jejich prostředí do nového. 5 let jsem se o ně starala, muž měl své zájmy, zvyšoval si kvalifikaci, plnil sny. Teď mám odejít bez dětí? Nemůžu. Jsem rukojmí v jeho domě. U soudu podpoří soc. pracovnice jeho. Bojím se, chci se odstěhovat i s dětmi. Bojím se, jsem zlomená. Nevidím východisko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslite ze soc.pracovnice podpori otce? Vzdy je vetsinou pravo na strane matky, kdyz otec pracuje a pocitam ze vy jste na rodicovske nebo Vam prave konci.. otec se o deti stara? Ja resim podobnou situaci. Mam podnajem od unora. Navrh na upravu pomeru jsem podala na zacatku rijna a narizene jednani mame az 30.1. Zadala jsem o predbez.opatreni ale to nam bylo zamitnuto, bohuzel pro nas ( me a deti ). U nas je ospod tedy na me strane. Otec je grazl ktery se o sve deti nestara, pul roku je nevidel, nema zajem videt. Plati jen to minimum aby se u soudu nereklo, prestoze sam ma vysoce nadstandartni uroven. Milionovy ubozak.. dlouho mi vyhrozoval.. ze me u soudu rozmete?! Ja, matka na rodicovske, sama s malymi dvojcaty, bez vlastniho bytu / on milionar a psychopat.
      Jak to vidi otec deti, chce abyste odesla? Zivi deti?

      Vymazat
    2. Lenko, děkuji za Vaši reakci. Otec dětí se po pěti letech, kdy se věnoval sám sobě, najednou chce začít starat o děti se vším všudy. Což je dobře. Ale já se chci s dětmi odstěhovat a on chce, abych mu je nechala a odstěhovala se sama.

      Vymazat
    3. Ano,často se stává,že sociálka stojí při otci(asi si to tam pánové nějak zařídili).Byla jsem v podobné situaci-šlo nám už všem o život,takže jsem ukládala peníze,prodala vše svoje,co se dalo a sehnala pronájem na druhém konci republiky.Samozřejmě vše utajené-nevěděl o tom nikdo(bohužel moje rodina byla proti rozvodu-musím prý s ním umřít,i kdyby nás zabil...)Po letech,až si našel za mě náhradu,jsem už v klidu podala návrh na rozvod.Držím palce,ale je třeba jednat a nečekat-bylo by to jen horší!!

      Vymazat
    4. Ano, chapu, ze v nejakych pripadech socialka stoji pri otci.. kdyz si to umi takto zaridit a o deti jevi zajem..ja toto vubec neznam. Otec deti by nas klidne hodil pod jedouci vlak ( me a deti ) ignoruje deti, nikdy jim nic nekoupil, mne ani kytku k porodu. A pri kazde korune ( kterou musel ) v minulosti pustit abych napr koupila detem jogurt za 14.90kc se mu, verim, klepala ruka. drzim Vam moc palce!

      Vymazat
    5. nemá cenu se bát, ale má cenu jít za svými sny a vpřed...život dál přinese to, čemu věříme

      Vymazat
  6. Snažím se letošní Vánoce prožít jak nejlépe to půjde. Hloupé narážky a provokace si neberu osobně, protože si řeknu on za to nemůže to je jeho problém ne můj. Já jsem v pořádku. Sama sobě dodávám sebevědomí, nikdo jiný to za mne neudělá.Když cítí,že ho neberu vážně rozhodí ho to , že neuspěl a dá pokoj aspoň zatím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máte kliku. Mého muže to vyprovokuje. Děsím se vánoc. Dnes je štědrý den a u nás spíš peklo na zemi. Synové jsou již velcí, ale i tak mi je líto, že to zažívají. bože, dej mi sílu .....

      Vymazat
    2. Tak to máme za sebou. Letos diky kurzu, který mi otevrell oči a zaroven zvedl vědomí toho, že nemusim vsechno snášet, proběhl Štědrý den celkem v poklidu. Protože jsem si,opět diky kurzu, dovolila pred pár tydny některé naše deti a některé známé seznámit s tim, cim teď prochazim, s podivem většina pristoupila na strategii, kterou jsem se naucila diky Tomasovi a opravdu to občas zafungovalo. Spojenci jsou moc důležití, ale uvedomuju si, že to nesmi prerust v hpn na čarodějnice :-). Empatie je potreba, vůči narcisovi i vůči sobě. Hodně síly všem!

      Vymazat
  7. Ráda bych přispěla i svým příspěvkem.. ač s narcisem už nežijeme spolu půl roku, ještě nemáme absolutně nic dořešeno. Návrh na úpravu poměrů a výživu ke dvěma nezl.dětem ( 2,5 letým dvojčatům )jsem podala na začátku října a první stání máme na konci ledna. Otec dětí ( psychopat a ubožák ) v jedné osobě pracuje jako dopravní pilot s Saudské Arábii a na své děti neplatí, nestará se o ně a nechtěl se podílet ani zajištění bydlení nezl.dětí. Bydlíme doposud v jeho bytě, bez něj. Našla jsem podnájem, přeživší nějak s pomocí blízkých. Jako bonbonek mi přišly od právníka otce dětí výhrůž.dopisy, ať vyklidím jeho byt a zaplatím otci dětí na účet nemalou sumu peněz za bezdůvod.obohacení ( za to, že žiji v jeho bytě s jeho dětmi ). Normální člověk toto nepochopí a komukoli to řeknu, klepe si na čelo.. chtěla jsem jen zmínit jak absurdní vše může být.. přestože vánoce s manipulátorem už netrávím, díky bohu.. tak mi je ( potažmo nám - mně i dětem ) znepříjemňuje jak ještě může a to tím psychoterorem ohledně absolutní ignorace svých potomků a tím, že mu mám platit ještě já? zatímco on má vůči dětem vyž.povinnost. Vím, že tu všichni řešíme své příběhy a ne jeden se třeba tomuto podobá.. ale snažím se na to nemyslet, povznést nad ten fakt, že otec dětí je magor. Měsíce to jsou nelehké a já věřím, že jdeme do finále.. dovedla jsem se rozhodnout, být bez manipulotára a v tomto ohledu se mi ulevilo.. ještě si s námi ale pohrává a tahá za ty pomyslné šňůry protože ví, že může manipulovat a to manipulovat penězmi ( kterých má nadbytek ) zatímco já s dětmi žádné..

    OdpovědětVymazat
  8. Včera se můj drahý po pár dnech klidu opět "duševně vyzvracel" a bez pocitu viny rozkolísal naši věčně rozkolísanou atmosféru. Zase musím bojovat se strachem, zase se musím bránit stresům, zase se nutím přemýšlet o něm (co má za problém...) a o sobě (co dělám špatně...).
    Ale protože už mám hodně nastudováno a prožito, celkem se mi daří zůstat v klidu (i když dobře vím, že jen relativním). Ten výbuch byl klasickým příkladem přenosu. Hádku jsem celkem ustála, ale příjemně mi nebylo. Každopádně je to pokrok, protože dříve jsem byla vždycky hodně zdeptaná a vystresovaná. Včera se zase nadávalo, ponižovalo, vyhrožovalo vyhazovem... Důvod malicherný, který na sebe nabaloval další důvody (mé dřívější prohřešky) a vztek proudil se slovy zcela nezadržitelně. Námitka, vysvětlení nebo dokonce oponování se nepřijímalo. A když dojdou argumenty, tak je mi doporučeno, abych šla do pr...
    V těchto situacích se vždy snažím maximálně zachovat důstojnost a nenechat se strhnout ke stejnému vzteklému projevu (i když mám sto chutí). Když ho to řvaní přestane bavit, počkám ještě chvíli a pak s přáním dobré noci odcházím spát. NIKDY se nenechám vyhnat z pokoje. Odejdu až JÁ BUDU CHTÍT. Když jsem to dříve dělala a odcházela, abych ten monolog uťala a ušetřila si nepříjemné pocity, bylo to pak jen horší. Vztek s ním lomcoval ještě pár dnů a uštěpačné poznámky nebraly konce. Tak mu tedy dopřávám tu úlevu, aby se mi "vyzvracel" na hlavu. Už totiž nosím "pláštěnku" a dokážu zůstat čistá.
    Jaké budou letošní vánoce, netuším. Situace na bojišti se mění každým okamžikem. Dnes vrčí, zítra se může probudit s úsměvem na rtech a až do nového roku může být zase dobře... možná i déle...
    Já od vánoc nic nečekám. Vše podstatné mám nachystané a hodlám se věnovat háčkování, fotkám, filmům a relaxovat (dle možností).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach to jsem zazila, to same.. stale a porad dokola a do pismene.. a k tomu ty dve male deti a vse na mych bedrech a x krat slychat at jdu do pr.... a jaka jsem to krá..
      Jednou pro vzdy dost. Preji Vam at mate co nejdele klid, i kdyz vim, ze to prijde zas a znovu, bohuzel..

      Vymazat
  9. Všichni tady píšete o partnerech, já mám jiný problém. Mě chce ovládat matka. Ničím se jí nezavděčím, všechno dělám špatně. Měla bych spoustu příběhů za svých 40 let života. Věřte mi, že všechno v mém životě jde správnou cestou. Mám dobře vychované děti, dobrou práci, můj druhý manžel je skvělý. Matce se nic nelíbí, chtěla by mě ovládat, měla bych ji poslouchat. Nejhorší na tom je, že takový vztah těžko zrušíte. Pořád dokola si říkáte, proč by matka chtěla psychicky vydírat své dítě. Není to člověk, kterého jste si pozvali do života, nemůžete se sbalit a odejít. Stále s ní komunikujete, bojujete a nemá to konce. Dlouho mi trvalo než jsem pochopila, že chyba není ve mě....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to velmi dobře znám. Všechno ví nejlíp, co neví, to si vymyslí, když není po jejím, urazí se,... Asi to nejtěžší na světě je říct své matce: "Mami, dost. Já to tak chci a tak je to správně." A ještě těžší je říct:"Nejezdi k nám." To je ovšem ta krajní mez, ale někdy je to sebezachraňující.

      Vymazat
  10. ..přesně jak píše Evina..parter duševně "zvrací" pláštěnku mám vždy připravenou,ovšem né vždy si ji stihnu obléknout.Každopádně Tomáš mi moc pomáhá jisté situace zvládnout lépe,než bych je jindy řešila.Již 2. měsíc se pokouším změnit své chování při jeho "zvracení" a fakt je,je někdy mi to vyjde a jindy ne.Moc mi pomáhá nová práce,kde si zvyšuji své sebevědomí.Ovšem příchod domů není vždy růžový.Posledních 14 dní mi syn (4 roky) jen tak začal říkat píč. ,protože mi tak říká tatínek.Úplně mě to ničí a tatínek to argumentuje slovy,že si za to můžu sama,kdybych se nechovala jako píč.,tak nemá potřebu mi tak říkat.Hrůza.Já,která z téhle tyranie utekla (otčím,se přesně takhle hnusně choval k matce),mám teď to stejné doma..ironie osudu..8 let manipulace a z toho vzešel 4 letý syn.Ale díky "bezpečné vině" už vím,že nejsem blázen.Takže na otázky: 1. Co při vánocích prožíváte? Odpovím pocit štěstí (díky malému),ale zároveň pocit strachu,kdy a proč zase bude partner "duševně zvracet" a já musím být připravena s pláštěnkou na místě.
    2. Jsou to jenom ty pozitivní emoce? Tak to rozhodně,bohužel ne.
    3. Dokážete být před, při a po v pohodě a užívat si to, nebo to je stres, který graduje a vrcholí v tu dobu, kdy už je vlastně po všem? Budu se snažit si to užívat,ale vždy se něco najde,bohužel..
    4. Jde tedy o radostné chystání se s příjemným vrcholem nebo spíš o zoufalou snahu, kde úleva nastane pouze tím, že už se nemusíte snažit? Příjemné chystání rozhodně ano,ale úleva? To slovo neznám..
    5. Jde v této době vůbec o vás? Rozhodně ne.
    6. Očekáváte útoky od lidí z vašeho okolí? Přejete si, aby konečně někdo ocenil vaší snahu? Lidem z okolí poslední dobou ukazuji "pravou tvář" našeho vztahu a útoky rozhodně nejsou,spíše ocenění,že to ještě zvládám..
    7. Jak se vám daří vytvořit slavnostní atmosféru, když jste neustále pod tlakem vzpomínek na ty útoky, lži, manipulaci a všechna další příkoří? Těžko,jen díky malému se dokážu vybičovat k výkonům a síle,kdy sama koukám,co vlastně ve mě je.Sama na sobě hodně pracuji a občas raději hraji hluchou,aby byl klid.Je to nekonečný příběh..někdy už jsem opravdu unavená,jak se musím stále ovládat a hrát " slovní hry",které mě nebaví.Ovšem díky za to,že se mám kde ventilovat a být sama sebou.To mne drží nad vodou a dává mi to sílu...Všem přeji krásné a hlavně klidné Vánoce a mnoho zdravíčka.A Tomáši,Vám obrovské díky za to,co děláte...



    OdpovědětVymazat
  11. No, Vánoce s narcisem? Ty jsou pestré, a bohužel vždy nové překvapení. Jeden rok udělal tu prasárnu, že přímo na štědrý den vzal mé děti do města, podívat se na kapříky. Děti jsou z věřící rodiny, na ježíška věřily dlouho a on je pak ještě aktivně vzal s sebou nakupovat dárky. Ještě se s nimi radil co komu dát. Ale pozor nebyly to dárky pro mé děti, ale jen pro jeho děti, které s námi nežijí. Během jednoho dopoledne přišly o všechny iluze. Další Vánoce zase dost hnusně seřval mou dcerku přímo u štědrovečerní večeře, která si nasadila vánoční elfí čepičku, kterou jí dovezl bráška z výletu do Británie. Seřval ji, že v tom u stolu nebude sedět, ta se pak zbytek večera cítila, jak zpráskaný pes. Ale pozor, hlavní perla, kterou praktikoval už asi troje vánoce. Večer mezi 18-19:30 pravidelně přímo pod stromečkem balí dárky. V době, kdy chceme večeřet, odejde do obýváku, zablokuje dveře a unavené, hladové děti musejí ještě až do půl osmé do večera čekat, než on zabalí dárky pro své příbuzné. My mezi nimi nejsme. Děti jsou doma 3, takže já má v kuchyni co dělat, abych je udržela v klidu, neboť mají hlad a jsou ospalé. Bohužel z nedočkavosti i několikrát otevřou dveře a vidí, jak tam přímo pod tím stromkem ten D.... balí ty dárky. Kdybych mohla, odjedu na Vánoce pryč, bohužel, nemám kam. Ani finance, abych si někde zaplatila pobyt třeba na chatě, ani auto, abych tam tahala dárky, či stromek. Čekám jen, co zase vymyslí letos. Bohužel to přichází nečekaně a nepředvídatelně, takže nikdy nevím dopředu, na co se připravit. Přeji všem, ať to zvládnou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Prosím vás veľmi pekne...nenúťte deti hladovať pred večerou len preto, lebo sa "to má" .. Trpia dosť aj bez toho...nič sa vám predsa nestane, ak sa normálne najedia aj počas dňa :) Ak u vás prevláda dusná atmosféra kvôli manželovmu chovaniu, ešte ste tam VY, ktorá má možnosť tie deti rozveseliť a poskytnúť im príjemné chvíle. Vrtochy pána manžela môžete ignorovať, venujte sa detičkám...skúste ho "šokovať" správaním, na ktoré nie je u vás zvyknutý...čiže kľud, úsmev, ľahostajnosť k jeho náladám...akoby nad vami nemal žiadnu moc. Prajem vám veľa veľa síl a verte, existuje cesta von...veľa šťastia

      Vymazat
    3. Děkuji Vám za přání, také Vám přeji hodně štěstí a pěkné Vánoce. Jen na vysvětlenou bych chtěla napsat, že děti nenechávám na štědrý den hladovět, ale v době, kdy mají večeřet, už je nekrmím ničím jiným, protože jak víme, večeře na štědrý den má více chodů. A když ten člověk se zavře v obýváku u stromečku v době, kdy tam děti mají chodit pro dárky a ještě ani nevím jak dlouho tam bude, je to opravdu nepříjemné. Taky bydlím v jeho bytě, jsem skoro bez vlastního příjmu a každý odpor se mi vymstí formou nepřispění na jídlo, tahání nákupů pro 6 lidí pěšky přes celé město, odpojování internetu, což je pro mě opravdu problém, protože studuji poslední rok a mám před zkouškami. No je toho více, hloupá nejsem, ale opravdu s tím někdy nejde nic dělat, protože člověk není jasnovidec, aby věděl, co ten druhý udělá a mohl na to být připraven :-( Letos ale stromeček máme v ložnici, večeře bude v 18 h a kdo na ni nepřijde, má smůlu. Já to teda nesu těžce, protože jsem z tradiční rodiny, která držela hodně pohromadě a takové chování nechápu.

      Vymazat
    4. Tak ako to dnes dopadlo?

      Vymazat
    5. Tak dnes další překvapení. Otevřel si višňovici od známého. Od rána pil po panáku za půl hodiny. Slavil Vánoce. Když jsme chtěli jít na odpolední mši s pohádkou pro děti, vyhrožoval, že tam půjde a do očí před celým městem řekne knězi, že je blbeček. Chválabohu stačil usnout. Usnul bohužel na posteli, ve které byly schované dárky pro celou rodinu. V 19 h se probudil, navečeřel se bez řečí, rozbalil s námi dárky, dal si dva panáky a zas usnul. Musím říct, že alkohol na něj působí tak, že má všechny rád, vše jim koupí a dá. Ráno se pak nestačí divit a puká vzteky, protože střízlivý je velký skrblík. A protože v té opičce kupoval i dnes dárky, tak jsem dostala luxusní zlatý řetízek, snad první šperk za celých 7 let, co jsme spolu. Prostě houpačka jednou nahoře podruhé dole. Pravda je, že nemám ráda nudu, ale tohle už je moc velký úlet.

      Vymazat
    6. To je sila...človek by nevedel, či sa má smiať, alebo zúfať...podobný prípad mám v rodine, kedy alkohol spôsobuje u dotyčného extrémnu náklonnosť a štedrosť k tým, ktorých inak za triezva šikanuje...V pozadí je tyrania v detstve, nízke sebavedomie a nutkanie ubližovať slabším. (Ak by sme sa chceli pozrieť na takéhoto človeka z pohľadu - prečo to robí, čo sa mu stalo? Isté udalosti zdeformovali jeho psychiku na túto podobu.) Za triezva neprejavuje pozitívne emocie, lebo nechce byť zraniteľný, chráni sa, radšej sa chová ako pako...zrejme utrpel vážnu citovú ujmu v skoršom veku. Až alkohol mu poskytne pocit bezpečia, euforie, vtedy si "dovolí" prejavovať city.
      Už len aby ste úspešne doštudovali, následne si našli slušne platené zamestnanie, aby ste sa mohli konečne odtrhnúť od tyrana.
      Každopádne z vás tie roky spolužitia isto vytesali osobnosť, ktorú už tak ľahko nič neprekvapí a zužitkujete tú silu a odolnosť v kontakte s novými kolegami, alebo partnerom.
      Držte sa.

      Vymazat
  12. Z celého srdce přeji všem překrásné vánoční svátky plné klidu, pokoje, bezpečí a lásky... Strach je jen iluze, není faktický. Po přečtení pár příspěvků mám otázku, jak je možné, že dokážeme milovat lidi, kteří nám ubližují a tak dlouho trvá, než od nich dokážeme odejít?

    OdpovědětVymazat
  13. Někdy mě tak napadá, jestli diagnóza "Narcis" není spíš jedním z normálních povahových rysů živočišného druhu zvaného MUŽ.
    Přehnaně sebevědomý, agresivní, samolibý, bezcitný. Je jich pořád hrozně moc. Byli, jsou a budou.
    Jejich opakem jsou "Bačkory". To bych fakt nesnesla.
    Mezi těmito póly jsou tzv. "Normální". Možná jich pár je, ale proč se nám je nepodařilo potkat? Možná jo, možná jsme je potkaly, ale z nějakého důvodu nás nezaujali. Proč?

    OdpovědětVymazat
  14. snažím se, aby byly Vánoce pro men, nejen plnění přání těm okolo (a často se stejně minu)

    OdpovědětVymazat
  15. Dnes jsem poprvé po 10 letech zvládla bez stresu poslední vánoční nákupy. Po tom, co jsem manželovi oznámila, že se s ním hodlám rozvést mi poprvé v životě netelefonoval, nestresoval mne, nenaháněl. Teprve teď, když jsem ho alespoň virtuálně odřízla ze svého života a nechávám ho žít za sklem, mi to začíná trochu normálně myslet. Myslíte, že narcisovi bude stačit, když budu přítomná fyzicky?

    OdpovědětVymazat
  16. Prvé, čo mi napadlo je byť na sviatky bez neho.Chvalabohu sa ten môj narcistický manipulator odsťahoval už v septembri. Aby mi ukázal ako to bez neho nezvládnem.Teraz ostal sám, tak sa snaží votriet na sviatky opäť k nám. Mala som pocit viny, že ho tu nechcem na štedrý večer. Ale podľa Tomášovej rady, dala som na svoje pocity. Je to vlk v ovčom kožuchu. Pokazi vsetko, čo sa dá. Radšej budeme s našou susedou v pohode ako s ním v strese.Ďakujem všetkým za príspevky a komentáre. Vďaka vám a hlavne Tomášovi cítim podporu. Vianoce s rodičmi boli vždy o strese a hádkach. Minulé boli také aj u mňa. Tieto sa snažím ostat v pohode.Dcéra má rok a tak nerieši vianoce ani darčeky. Máme jedna druhú a to je to hlavné. No a čo, že nebude vyluxovane, no a čo, že medovniky nebudú vyzdobené. Držím palce nám všetkým, lebo je to ťažké. Ženy nevzdavajte to! Každý deň bez manipulatora stojí za to. Pokojné a veselé vianoce prajem všetkým.

    OdpovědětVymazat
  17. Úleva nastane až když se už nemusím snažit, to je velmi přesné. Funguje to také tak, že se už ani nesnažím, protože to nemá smysl. Tím si sice moc nepomáhám, ale vytvářet slavnostní atmosféru v tom stresu mi stejně moc nejde.

    OdpovědětVymazat
  18. Tomáši, čekám na to zlaté prasatko :) Jedna z mala věci na které se dnes těším.

    OdpovědětVymazat
  19. Dobrý den,po přečtení těchto komentářů mi nedá odepsat.I já žiji s narcisem,už 3 rok,díky těmto stránkám si alespoň na chvíli připadám,a uvědomuji si,že blázen nejsem já ale,že on je ten kdo má problém.Potkali jsme se znovu po 8 letech,já rozvedená s 6 letým synem,hledající bydlení,a on byl tady.Pan úžasný,nabídl nám byt po své mmatce,která ho mimochodem od dvou let odložila ke své tchýni,kvůli magisterskému studiu.Sama vyrostla bez matky,otec si v jejích pěti letech našel jinou ženu a tak chybějící láska napáchala své i bohužel na něm.Ze slibované rekonstrukce a následného bydlení nastalo skoro dvouleté bydlení v rozkoupaném bytě,ponižování mě a syna,který raději po to všem zůstal v péči mého bývalého manžela,a já v té době ještě zamilovaná a slepá nechápala,že o tohle mu do začátku šlo,udělat ze mě chudinku,bez špetky sebevědomí.Vše vyvrcholilo mým psychickým zhroucením a návštěvami u psychiatra,nasazením antidepresiv,které mě díky bohu zvedly ze dna a našla jsem v sobě sílu si dokonce najít jiného partnera se kterým jsem se po půl roce rozhodla žít a odstěhovat se k němu.Když to pan úžasný zjistil,otočil o stoosmdesát stupnů,přijel za mnou až tam,upozornuji,že sem se odstěhovala 120km daleko,a já mu zase uvěřila,že se všechno změní,sliboval dodělaný byt,jiné chovaní,vše prý dělá pro mě,myslíte,že jsem blázen?Asi ano,přeci bych nemohla někomu takovému znovu uvěřit.Ano je to tři měsíce co jsem zpět a začalo vše na novo.Ponižování,moje a všeho co se týká mé osoby je špatné.Ženy všeobecně jsou absolutně nepotřebná věc,,,blbé´´včetně jeho matky,a já se jí nápadně podobám,pry.A jaké byli Vánoce,syn raději strávil štědrý den,u táty a já když se milostpán uráčil dorazit v osm hodin domů,a usednout ke štědrovečerní večeři,mi hned vyčetl,že si dávám kapra a řízek,že na to nemám postavu,že to by si měl dát spíše on.V tom okamžiku jsem se chtěla sebrat a utéct někam hodně daleko,a říkám si proč zrovna já si zasloužím tohle všechno.Neustále šikanovaní za věci za které ani nemohu ale pokud jsem pro ruce můžu za to vždy já.Došlo to tak daleko,že jsem se začla vyhýbat lidem,uzavírat se do sebe,přestala řešit a dělat věci které jsem vždycky měla ráda,on vyžaduje naprostou podřízenost,pokud mám jiný názor a nechci poslouchat a to já ještě pořád nechci je zle.Dříve kdy jsem ho ještě opravdu milovala mě trestal tím,že zmizel a pár dní se neozval,a pák se ozval jako by nic,s tím,,že pojedem třeba na plánovaný koncert.Já ale nemohu,nemohu se otáčet jen podle jeho nálad požadavků.Sbírám sílu odejít do svého,mám bratra a švagrovou kteří mi pomáhají,to je jediná moje spása,nebyt jich nevím jak bych to všechno zvládla.Děkuji za tyto stránky,protože alespoň vím,že já nejsem ten blázen,i když to dá čím dál tím víc práce věřit sama sobě a svým pocitům a zůstat ještě sama sebou.....

    OdpovědětVymazat
  20. DRAZÍ, VŠE JE JEN V NÁS, JAKÝM ZPŮSOBEM SE MANIPULOVAT NECHÁME, KDYŽ FUNGUJE STRACH, CUKR A BIČ JSOU ZBRANĚ.JE ZAPOTŘEBÍ BUDOVAT KAŽDÝ DEN, VLASTNÍ SEBEVĚDOMÍ A NENECHAT EMOCE, ABY S NÁMI CVIČILI. krásné rady-sama to nezvládám, protože si nejsem jistá, zda mám manipulátora a narcise a nebo jsem ta špatná já. Hezký Nový rok.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za vložení komentáře.

Tomáš Pour